Michala Julínyová – ’86



15 décembre 2018 – 15h

English and Czech below

Michala Julínyová observe la relation que l’homme entretient avec son histoire et son environnement. Ses travaux se développent autour d’une interaction avec des lieux concrets choisis en raison de leur stratification culturelle et politique. Ils témoignent d’une réflexion poétique sur des phénomènes sociaux contemporains, principalement ceux de la réalité de son pays natal, la Slovaquie ou de l’Europe centrale. La performance 86 s’inscrit dans la logique de ces problématiques, quelquefois existentialistes,en évoquant la fête nationale du travail en Slovaquie. Lors de sa célébration en mai 1986, les citoyens, obéissant au règlement soviétique, se sont rendus dans les rues munis de fanions, malgré l’angoisse générale ; la catastrophe nucléaire de Tchernobyl a éclaté le 26 avril 1986. Cet exemple révèle un usage abusif de célébrations diverses, mais aussi de certaines traditions folkloriques. 

Dans le jardin du Bonnevalle, Michala Julínyová recouvre son visage d’un large masque qu’elle a elle-même confectionné. Stoïque, elle partage avec le public un chant traditionnel slovaque. Cette ballade folklorique intitulée Išlihudci horou relate le destin tragique d’une jeune femme ensorcelée et transformée en érable. Emprisonnée et impuissante, elle ne peut ni parler,ni bouger. Le chant symbolise ainsi la vulnérabilité du corps. Michala Julínyová est accompagnée par plusieurs performeurs qui déambulent autour d’elle et qui agitent, chacun, un fanion gris et blanc. Ces couleurs ne renvoient plus, comme originellement, à une nationalité mais suggèrent, ici, l’universalité. De ces mouvements répétitifs,du bruissement des fanions qu’ils manient et de la voix mélancolique de l’artiste,émerge l’illusion méditative d’un temps suspendu.

Cukroví

Le mot Cukroví désigne des petites pâtisseries élaborées et vendues en Slovaquie et en République tchèque pendant la période de Noël. De formes et de couleurs variées, élaborées à partir de miel, de noix ou encore de fruits secs, elles étaient, à l’origine, confectionnées par les païens qui les disposaient autour des enclos de leurs animaux. On croyait en leur force protectrice et en leur capacité à chasser les énergies négatives. Ce rite a ensuite été repris par les catholiques avant de s’ancrer dans la tradition populaire. 

À la fin de la représentation,le public regagnera l’espace intérieur du Bonnevalle, accompagné de Michala Julínyová et des performeurs. Il pourra participer à la confection de ces pâtisseries traditionnelles. Durant cette action collaborative, tentant de pallier une perte de partage, l’espace du centre d’art deviendra le réceptacle d’un rite actualisé, défait de ses sédiments religieux ou politiques.

Michala Julínyová (née en 1991 à Trencín, Slovaquie) est diplômée de l’École nationale supérieure des beaux-arts de Lyon. Avant d’intégrer cette école, elle a étudié la peinture à l’Académie des Arts de Banská Bystrica (Slovaquie) où une exposition personnelle lui a été consacrée : « Metamorfózy », Galery FX, Banská Bystrica (2015). Son travail a également été présenté lors des expositions collectives « Štvorako » à la galerie Barunka, (Kežmarok, Slovaquie) en 2014 et « Partout, mais pas pour très longtemps » au Centre d’échanges Perrache à Lyon en 2018.

Cet événement est une proposition d’ex situ. 

Créée en 2018, ex situ est une plateforme curatoriale basée à Paris. Le temps d’une année,elle invite plusieurs jeunes artistes et théoriciens, aux parcours et nationalités divers, à réfléchir autour d’un sujet donné.

https://www.facebook.com/events/2173019206284697/

EN

Michala Julínyová is interested in a relationship that a human maintains with his history and environment. Her works develops from an interaction with concrete places chosen because of their cultural and political stratification. She creates symbolical scenes and forms with the intention to poetically reflect on contemporary social phenomenons mainly from Slovakian or Central-European context. Performance 86 is in the logic of theses issues sometimes existentialist and evokes the National Dayof Work in Slovakia. At its celebration in May 1986, the citizens, obedient to the Soviet regulations, went to the streets with a pennants despite the ambient danger of contaminated air; the nuclear disaster of Chernobyl which exploded on April 26, 1986. This demonstration also reveals an abusive use of various celebrations but also of the folk traditions.

In the garden of Bonnevalle, Michala Julínyová covers her face with a wooden mask that she has made herself. Stoic, she shares with the public a traditional Slovak song. This folkloric ballad entitled Išlihudci horou narrates the tragic story of a young woman bewitched and transformed in a maple tree. Imprisoned and powerless, she can neither speakn or move. The song thus symbolizes the vulnerability of the body. Michala Julínyováis accompanied by performers who are moving around her and waving a grey and white pennants. These colors do not refers, as originally to a nationality, butsuggest the universality. From these repetitive movements, from the rustle ofthe pennants and from the artist’s melancholic voice, emerges the meditative illusion that time disappeared.

Cukroví

The word Cukroví refers to small confections manufactured in Slovakia and Czech Republic during the Christmas period. Made with honey, nuts or dried fruits of varied shapes and colours, they were originally fabricated by the pagans and arranged around the animal’s shads and fruit trees. They believed in their protective strength and in their ability to hunt negative energies. This rite was later taken up by Catholics before becoming a popular habit.

At the end of the performance, the public will return to the interior of the Bonnevalle, accompanied by Michala Julínyová and the performers to participate in the making of these traditional confections. During this collaborative action, attempting to reduce a lack of sharing today,the space of the centre of contemporary art, becomes the place of an update drite, devoid of religious or political sediments.

Michala Julínyová (born in 1991 in Trenčín) had received her master diploma in École nationale supérieure des beaux-arts of Lyon. Before her integration at ENSBA Lyon she studied painting in Banská Bystrica, where she had her solo exhibition “Metamorfózy” (2015) in gallery FX. She participated in collective exposition “Štvorako” (2014) in gallery Barunka in Kežmarok and “Partout, mais pas pour très longtemps” in Centre d’échanges Perrache in Lyon in 2018. 

This event is a proposal of ex situ.

Created in 2018, ex situ is a curatorial platform based in Paris. It invites several young artists and theorists, coming fromvarious backgrounds and countries, to initiate a reflection process around a given topic for one year.

CZ

Michala Julínyová pozoruje vztah člověka s jeho historií a s jeho prostředím. Její práce je interakcí s konkrétními místy zvolenými z důvodu jejich kulturní a politické stratifikace. Umělkyně vytváří symbolické scenérie, nebo formy a poeticky reflektuje současné společenské jevy často z prostředí své rodné země, Slovenska či střední Evropy. Performance 86 pokračuje v tomto uvažování někdy existenciálního. Evokuje historickou událost z roku 1986, svátek práce na 1. máje v Československu. Občané se povinně vydali k oslavám do ulic a to i navzdory nebezpečí kontaminovaného vzduchu; Černobylská jaderná katastrofa vypukla 26. dubna 1986.

V zahradě Bonnevalle, stojí Michala Julínyová, tvář zakrytou dřevěnou maskou a zpívajíc tradiční slovenskou píseň Išli hudci horou. Tato folklórní balada vypráví tragický příběh mladé ženy, která je začarována a přeměněna na javor. Uvězněná a bezmocná, nemůže mluvit ani se hýbat. Píseň tak symbolizuje zranitelnost lidského těla. Michala Julínyová je doprovázena skupinou performerů, kteří chodí v kruzích kolem ní a mávají černo-bílými mávátky. Mávatka používána za 1. máje  neodkazují svou barevností jako původně ke konkrétní národnosti, nýbrž k univerzalitě. Z těchto repetitivních pohybů, šustění střapců, a melancholického hlasu umělkyně, vyvstává meditativní iluze, že čas a prostor se vytratil…

Cukroví

Slovo Cukroví odkazuje na malé cukrové pochoutky, které se tradičně připravují na Slovensku a v České republice během Vánoc. Vyrobené z medu, ořechů nebo sušeného ovoce, různých tvarů a barev, tyto pochutiny byly původně vyráběny pohany, kteří je následně věšeli na stromy, nebo do chlévů zvířat. Věřili v jejich magickou moc a ochrannou sílu. Tento obřad byl později převzat katolíky, než se stal populární lidovou tradicí.

Po ukončení performance 86 se publikum spolu s Michalou Julínyovou a umělci přemístí do interiéru Bonnevalle, kde se každý může podílet na výrobě těchtotradičních pochoutek. Během této kolektivní akce, se prostor centra současného umění stane prostoremaktualizovaného rituálu, oproštěného od náboženskýchnebo politických sedimentů.

Michala Julínyová (nar. 1991 v Trenčíně, Slovensko) je absolvenkou École nationale supérieure des beaux-arts de Lyon. Předtím studovala malířství na Akademii umění v Banské Bystrici (Slovensko), kde měla zároveň osobní výstavu: “Metamorfózy”, Galerie FX, Banská Bystřice (2015). Její práce byla prezentována také na skupinových výstavách jako “Štvorako” v galerii Barunka (Kežmarok, Slovensko) v roce 2014 nebo “Partout, mais pas pour très longtemps” v Centre d’échanges Perrache v Lyonu.

ex situ je kurátorská platforma založená v roce 2018 v Paříži. Jejím cílem je formou “imateriální” jednoleté rezidence vytvořit prostor pro setkávání mladých umělců, kurátorů a teoretiků a tak umožnit společnou re exi nad zadaným tématem.